středa 5. října 2011

Módní přehlídka Blanche Matragi

Tohle… bylo… ÚŽASNÉ! Sedím tu a stále se chvěju při vzpomínce na to, že ještě před pár desítkami minut jsem seděl v Obecním domě v první řadě uprostřed naproti čelu mola na přehlídce Blanche Matragi, která zde dnes předvedla hned dvě kolekce, a to prêt-à-porter a haute couture. Budu se snažit být objektivní, ale předem varuji toto byl tak silný zážitek, že jen těžko budu moct být zcela nestranný. Fotky a videa vždy tematicky souvisí s předcházejícím odstavcem.

Jak to vše začalo, naštěstí víte, takže nemusím začínat takovou tou omáčkou a můžu do vypravování skočit rovnýma nohama! Dnešek jsem měl velmi nabitý. V 8:30 prohlídka fakultní knihovny, 10:00 přednáška ze státovědy, 11:45 schůzka s Kamčou, která mi prodala nějaké učebnice. Následně cesta do Datartu na Andělu, kde jsem si vyzvedl žehličku, kterou jsem si včera večer objednal přes net (naše kolej žehličku na půjčení nevede, chjo). Kolem 14:00 jsem konečně dorazil na kolej. V podpaží poznámky z přednášky, v jedné ruce tašku s dvěma bagetami a pomazánkou a la krab, v druhé ruce žehličku, přes ramena bundu. Po malém občerstvení jsem se pustil do žehlení. Skrčeninka naštěstí nebyla stálého charakteru, takže to šlo hladce. Pak sprcha, holení (přece jen je to la Maison municipale) a kompletace garderóby (nakonec jsem se rozhodl pouze pro černý pásek a neverfullku, kterou už znáte). 16:30. Vyrážím!

Když jsem dorazil před Obecní dům, stál tam už netypický hlouček lidí. Netypický jednak proto, že ho netvořily obvyklé podivné existence lákající turisty kdovíkam a kdoví na co, ale zejména proto, že to byl agregát velmi solidně oděných lidí. Většinou v černé. Byly to převážně dámy věku kolem 50, ale našlo se zde i značné množství mladších žen a sporadicky se vyskytla i nějaká dívka. Mužů zde bylo poskrovnu. Popravdě řečeno, když nepočítám staff, tak maximálně dvacet. Všechny jsem jistě neviděl, ale víc jak čtyřicet nás tam celkově nebylo určitě :-) Takže dobrá zpráva pro mě nemám módní konkurenci! A tak jsem mohl v klidu postávat, kochat se secesí a hrát si na francouzského turistu. V 16:40 se otevřely brány a štrůdl lidí se začal pomaličku tlačit dovnitř.

Atmosféra byla kouzelná. Připadal jsem si skutečně jako ve Francii, kde dámy v letech nesedí doma na zadku, ale chodí do společnosti, přičemž se k tomu náležitě ozdobí. K vidění byly nejrůznější brože, krásné kabelky, splývavé šaty, ale i umě vyrobené účesy, které dotvářely ozdoby, které na ulici každý den rozhodně nepotkáte. Jistě, našlo se i pár takových, co byli oblečeni naprosto lacině a nevkusně, nicméně těch bylo minimum a džíny jsem spatřil všehovšudy jedny (jak jinak než na jednom z pánů). Co mě uchvátilo nejvíc, byla očividná snaha všech přítomných vypadat co nejlépe. Proč se o to, lidi, nesnažíte každé ráno?

16:54. Byly otevřeny dveře Smetanovy síně, v jejíchž skvostných útrobách se skrývalo molo a obří nosné konstrukce, na kterých bylo velké množství reflektorů. Celé síni pak vévodily obří obrazovky, ze kterých na nás shlížela Blanka. Sál se jen zvolna zaplňoval, a tak bylo jasné, že jako každá správná módní přehlídka, bude mít i tato menší zpoždění. Čekání je příjemné. Hraje super hudba, lidi si to užívají, fotí se před molem, mávají na sebe, hledají místa,… jednoduše řečeno: milý mumraj, který je typický pro všechny takovéto akce. Z celého prostoru dýchá ryzí profesionalita. Ty obří obrazovky jsou nadějí na skvělé projekce, krásné hladké molo (ne jak to na PFW) zase dává tušit, že uvidíme i nějaké to zaškobrtnutí modelek. Jak se ukázalo později, obě očekávání se naplnila :-)

Dvacet minut po páté se v sále konečně zhaslo a začala první přehlídka, tedy kolekce prêt-à-porte. Přesně jak Blanche slibovala, modely předváděly mladičké krásné dívky, které na mole skotačily, usmívaly se od ucha k uchu, laškovně na mě pomrkávaly a hrály, že jsou skvělé kámošky, které si vlastně jen tak z posezení u kafe odskočily na molo. Skotačení na mole nenávidím, jelikož je znakem neprofesionality (viz všechny ty odporné přehlídky v nákupních centrech, jichž jsem byl nedobrovolně svědkem). Toto ale bylo jiné. Dívky byly přirozené a jejich modely by snad s vážnou tváří ani být odprezentovány nemohly. Jednalo se o tuniky, legíny a šaty, které byly z jemného hedvábí a dodávaly nositelkám sice sportovní ležérní look, ale zároveň nemalé množství éteričnosti a elegance. Jen ať už mi nikdo netvrdí, že rifle a kecky nosí proto, jelikož „móda“ je nepohodlná. Kecy! Mít na sobě ty vílí přehozy volně vlající kolem nahých ňader musí být stokrát pohodlnější a příjemnější, než černé bavlněné tričko s obrázkem Iron Maiden. Blanche dokázala skvěle skloubit své řemeslné umění a oblíbené materiály s moderními střihy, které dnes mladá generace vyžaduje. Výsledek byl nenásilný, lehký, vzdušný, avšak zároveň ne nevýrazný. Ba naopak. Díky propracovaným detailům (skládání na tunikách, imaginární chrániče holení namalované na legínách) a nápaditým vzorům, které reflektovaly hit této sezóny psychedelické potisky, byly modely jedinečnými a v záplavě dnešních těžkých látek zcela nepřehlédnutelnými. Za samostatnou zmínku stojí aplikace zdobící jednotlivé modely. Těmi byly obvykle různé třpytivé kamínky a flitry s rozvahou a precizností Blanche vlastní rozmístěné nejčastěji kolem lemů, popřípadě tvořily různé vzory, které podtrhovaly ženskou siluetu. Speciální důraz byl přitom kladen na zadní části modelů. Člověk má oči jen vpředu, a proto si často neuvědomuje, že má i zadní stranu. Okolí však vidí i tuto stranu a Blanka to ví. Proto vytváří rafinované, nikoli však kýčovité či rádoby sexy, výstřihy na zádech, které právě často lemuje kamínky. Toto uvidíte na posledním modelu, který, když se modelka na konci mola otočila, získal díky zdobení na zádech zcela nový rozměr (mně z něj spadla čelist). Kolekce prêt-à-porter byla skutečně fantastická a jsem ochoten tvrdit, že by směle obstála v konkurenci světových fashion weeků, a to jak po stránce obsahové, tak i prezentační. Doporučuji si ji prohlédnout, inspirovat se jí a těm movitější z vás též doporučím něco si z ní pořídit (byly předvedeny i úžasné tašky!)

Po závěrečném defilé vyběhla Blanche na okamžik na molo a ihned zase zapadla do zákulisí, protože už se spouštěla projekce zahajující druhou přehlídku, kterou byla prezentace haute couture. Inspirací kolekce byly mimo jiné klávesy (klavíru) a architektura. Z úvodu jsem příliš nadšený nebyl. Zavánělo to totiž takovým tím českým tvořilkovstvím. Po chvíli jsem si uvědomil, že za to může až nadmíra užitého šifónu, který trčel do všech světových a modely degradoval. Jakmile však přišly na řadu minimalistické modely po vzoru Chanel, byl jsem opět v kolenou. Ramena modelek byla zapouzdrována do úzkých kusů látky, přičemž zbytek paže byl ponechán holý. Taktéž pas byl vizuálně zúžen, a tak, když k tomu opět připočteme mnohahodinovou práci Blančiných švadlenek na přišívání aplikací, získáváme opět modely hodné světových mol. Pokud tedy šaty na míru, rozhodně doporučuji vybírat z modelů zdůrazňujících úzkou postavu (jednoznačná byla inspirace gotikou). Ty více nadýchané působí až příliš mohutně. Navíc se v nich nedá chodit, jak dokázaly modelky, kterým se do spodniček nabíraných sukní zasekávaly boty, takže nejedna škobrtla a pár se dokonce na molu zastavilo a mnohdy neúspěšně se snažilo chytit šaty tak, aby měly místo pro chůzi. Publikum ale bylo velmi shovívavé a trpící modelky (nádherná stvoření s úzkými rudými rty) vždy podpořilo potleskem. Těžko hodnotit přehlídku jako celek, jelikož model, který se mi příliš nelíbil, často následoval další, nad kterým jsem niterně plesal. Nicméně alespoň dva top momenty vám ještě zmíním. Tím první byly asi troje šaty inspirované New Yorkem. Blanche se podařilo přenést notoricky známou siluetu Manhattanu na šaty, aniž by použila cokoli jiného kromě flitrů. Žádné potisky, nic takového. Jen barevná hra malých plastových kroužků, která musela uchvátit každého v sále. Než vám prozradím, co považuji za ten druhý, musím se ještě zmínit o „tom kolem“. Atmosféra v sále byla po celou dobu přehlídek úžasná. Jednak to byla zásluha obřích obrazovek, na kterých se objevovaly nejen záběry na detaily modelek na mole, nýbrž i skici návrhářky a fotografie věcí, které ji k návrhu toho daného modelu inspirovaly. Tím člověk získal přehled nejen o tom, co Blanche vytvořila, ale i o tom, co za tím stojí, a to je dnes velký trend ve světě módy, který opět jen dokazuje, že Blanche je návrhářka světového formátu. Dále se na atmosféře podílela skvěle namixovaná hudba a velkolepá světelná show, která dokreslovala atmosféru celého místa. Diváci se taktéž snažili. Na můj vkus až příliš tleskali (tleskali každému modelu), což mě rušilo (ve světě se tleská jen při defilé), ale na druhou stranu nutno uznat, že modelkám se s krinolínami zápasilo daleko lépe, když místo kamenných tváří viděly usmívající se lidi, kteří je povzbuzují potleskem. A modelky jsou dalším bodem mého povídání. Byly skutečně nádherné! Jejich rudé rty mě skutečně hluboce zasáhly, stejně jako rafinované účesy, které na ulici prostě nepotkáte. Vyzařovala z nich jakási pozitivní energie a bylo vidět, že je práce pro Blanche baví. Nenabuďte však kvůli tomu dojmu, že to byly nějaké neprofesionální nány! Naopak. Avšak zásluhou choreografa nebyla přehlídka tak upjatá, jako tomu bývá u světových značek, a proto si mohly dívky a mladé ženy dovolit na mole i nějaký ten úsměv. Svým vystupováním pro mě dokonce předčily zkamenělou módní elitu z Milána a NY.

Závěr přehlídky tvořily svatební šaty. Blanche předvedla, že je opět schopna zhotovit jednoduché šaty a la Chanel (aniž by ho však kopírovala!), ale klidně i bohaté šaty s nabíranou sukní a la Dior. Absolutním zabijákem pak byly šaty předposlední (uvidíte na videu). Když v nich modelka přišla na pódium, všichni ztichli a zalapali po dechu. Pokud je některá z vás dívek, které toto čtete, Popelka, tohle jsou VAŠE šaty! Zdobený závoj celému modelu dodal pomyslnou korunu a já se málem potácel z vratké židle. Tohle je skutečné umění, které nevytvoří jen tak někdo. Další a poslední důkaz toho, že na Blanche můžeme být právem pyšní. Pak už následoval jen jeden model a za ním defilé, na jehož závěru na molo přišla Blanka a náležitě si užila bouřlivé ovace, kterými ji diváci zahrnovali. Sesbírala květiny, poděkovala a vrátila se do zákulisí. Světla zhasla a místo nich se rozsvítilo běžné osvětlení. Aplaus však ještě další minuty pokračoval. Když už téměř utichl, vtrhla na molo ta dáma s rudou hřívou ještě jednou a opět si užila bouřlivý potlesk, který byl skutečně na místě. Praha není módní metropolí. Je to hlavní město země plné nevkusu. Na těchto čtyřicet pět minut se však Smetanova síň Obecního domu proměnila na místo, kde lidé mohli zhlédnout skutečně kvalitní přehlídku dokonale řemeslně zvládnutých šatů, z nichž by mnohé mohly směle konkurovat velkým módním domům s bohatou tradicí.

V 18:13 tedy bylo po všem a já se s úsměvem na rtech, třesem v rukou a neskutečnou touhou řvát pod tíhou víru emocí vydal ven. A v ten okamžik mně to došlo. Toto byl skutečně ten nejlepší dárek, jaký jsem si mohl přát. Kdo ví, kdy bude Praha opět na pár desítek minut módní metropolí. Obávám se, že dokud si to tu nevezmu do parády já, tak asi ještě dlooouho ne :-)


Celou show natáčela Česká televize, která bude záznam prý brzy vysílat. Proto nezoufejte a má videa berte jako pouhou ochutnávku toho, co na vás čeká. Až se objeví profesionální fotky z show, určitě je zde také přidám ještě s dalším dodatečným komentářem.


A mimochodem, už vím, proč módní fajnšmekři tak rádi chodí na přehlídky. Já si vždy myslel, že to není nic moc. Kopa lidí, horko, modelka kolem vás projde a ani si ji nestihnete detailně prohlédnout. Jenže modely, které vidíte na fotkách ve vysokém rozlišení, jsou pouhým odrazem toho, jak vypadají ve skutečnosti. Hedvábí a štras ožívají jen a pouze na molu. Všude jinde jsou opět jen pouhými nedokonalými odrazy sebe sama.

6 komentářů:

  1. Chtěl jsem vyrazit, ale díky práci to nevyšlo, tak snad to nebyla poslední přehlídka od této skvělé návrhářky. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Musel to být skvělý zážitek. Díky za zprostředkování!

    OdpovědětVymazat
  3. Prvni kolekce me moc neoslovila (taky je fakt, ze jsem silne zaujata vuci leginam:)), ale haute couture se mi libila hodne. Skoda, ze muzu hodnotit jen podle fotek na idnesu a tveho videa, nazivo bych ze satu z haute couture asi omdlevala nadsenim:D

    OdpovědětVymazat
  4. Ooooooch tleskám a hlasitě závidím. <3

    OdpovědětVymazat
  5. Já vůbec nevím, proč mě při zběžném prolítnutí tvého blogu napadlo, že budeš studovat práva, (fakt jako ne :)) ale jak tady vidím tu státovědu, tak jsem měla očividně správnej tip (no, je fakt, že bych už mohla být zvyklá :)))
    P.S. Pavlíčkovi doporučuju se vyhnout :)

    OdpovědětVymazat