Život jako z pohádky. Nebo hororu?

Víte, co je zajímavé? Že když člověk začne žít, připadne si najednou jako postava filmového trháku. Když je jeden v bezpečí domova usazen před televizní obrazovkou s mísou cockpornu, nemůže uvěřit, že je něco takového možné. Tedy že situace, které scénáristé připravili pro naše (ne)oblíbené hrdiny, jsou reálné. Tak třeba… Znáte takové ty asertivní treperendy úřednice (letušky, pokladní,…), které jsou tak sebejisté, že na ně herecký kolega jen kouká s otevřenou pusou? Naše správkyně kolejí je nemocná, a tak její místo dočasně zastává Paní, která mě proměnila právě v takového hrdinu nejednoho hollywoodského snímku. „Tak, a tady vyplňte dodatek k ubytovací smlouvě.“ V horní části jsem měl vyplnit nějaké údaje o sobě, což jsem učinil. Druhá polovina papíru už ale byla záznam o převzetí pokoje, který jsem ještě neviděl. A tak povídám Paní: „A tohle vyplníme pak?“ Paní se na mě potutelně usmála a jakoby nic řekla: „To vyplníme teď,“ načež vzala papír do ruky a začala vyplňovat za mě: „Pokoj jsem převzal BEZ ZÁVAD, přikrývka 1 KUS, polštář 1 KUS, ložní prádlo taktéž PO 1 KUSE.“ Já zíral s otevřenou pusou a nevěřil vlastním očím! Až to měla Paní vyplněné, s úsměvem dodala: „Kdyby tam byla přece jen nějaká závada, stavte se a vyřešíme to.“

Následující večer ze mě zase při té pověstné rozpravě s Hunterem vyšlo: „Skvělá hudba, krásný boty,“ což je (naprosto nezáměrně!) parafráze na slova Bridget Jones: „Znamenitej graf. Krásný nohy,“ kterými počastuje Rebeccu. Je to tak, stává se ze mě postavička z amerických komedií!

Ale není to tak zlé. Už si začínám připadat tak nějak více „v pohodě“. Předevčírem se dostavil i zbylý spolubydlící, a tak jsme s klukama do dvou do rána přemýšleli, jak to tu přetvořit k obrazu svému, aniž bychom museli použít dynamit. No a to je hlavní téma tohoto článku. Před dvěma hodinami jsem se totiž vrátil z Ikey, kde jsem pořádal druhé kolo soutěže: „Zútulněte studentský pokoj levně a neinvazivně“. Myslím, že jsem postoupil do třetího kola! Koupil jsem si úžasný modrý plastový retro tác (jím vše zásadně z táců a tácků), čtyři zarážky na knihy (které mi tu doposud neustále padaly), balení 36 svíček s vůní tropického ovoce (abych měl co dát do všech přivezených mističek a stojánků k tomuto určených) a osušku levandulové barvy. Když k tomu přidám plakát Lady Gaga z Bontonlandu, který alespoň zčásti zakrývá ty hnusné dveře, a vybavení zakoupené v Tescu (plytký talíř, miska, prkénko na krájení a nůž), myslím, že dostávám celkem solidní základnu pro vstup do samostatného života! (pánev zakoupím, až budeme mít plotnu :-)

A teď přichází gró celého článku – fotky! Pózovat před zrcadlovkou mě nebaví, ale tohle focení u webky je zážitek! Pravo je vlevo, nahoře je dole… bavil jsem se u toho jak malé děcko (těch bylo, mimochodem, v Ikey na můj vkus až příliš mnoho).

Závěrečný účet:

---

A víte, proč jsem začal s tím přirovnáním k filmům? Jednoduše proto, že jak jsem tu rozklízel nákup, který tvořily věci z Ikey + tři rohlíky a jedna krabička TicTacu, vzpomněl jsem si na slova Carrie v druhém filmu: „I’ve been cheating on fashion with furniture.“ Dělám totéž. Za celou dobu, co jsem tady, jsem si koupil jen jedny kšandy za 249 Kč v H&M! Jak je možné, že se tak držím, nechápu já sám.

---

Pro milovníky módy, kterým je u můj život u prdele: veškeré soubory pro psaní slibovaného průvodce podzimními trendy jsem nechal doma. Štve mě to, ale budeme muset na tuto slibovanou módní libůstku ještě nějakou tu chvíli počkat :-/

---

Jdu přizpůsobovat svůj životopis pro jednotlivé nabídky práce a psát motivační dopisy. Držte mi palce, ať brzo najdu nějaký džob, nebo se článku o módě asi už nedočkáte :-D