Olomouc jako stroj

Podstatnou část minulého týdne jsem strávil v asi nejkrásnějším moravském městě ‒ Olomouci. Jarní prázdniny spojené s nakupováním, kávou, bowlingem, kinem a jinými kratochvílemi, se pro nás staly symbolem pohody, který přežil všemožné zvraty uvnitř rodiny, v našich životech a ve světě samotném.

Jarní prázdniny na konci listopadu? Ano ‒ některé věci jsou natolik krásné a příjemné, že je stojí za to zopakovat i několikrát do roka bez ohledu na to, zda jejich název odpovídá okolním reáliím.

Pravdou však je, že tentokrát měla návštěva Olomouce i jistý přesah, a to konkrétně do oblasti, která momentálně nejvýrazněji okupuje mou mysl (tedy, hned po hladomoru a absenci štěstí ve světě). Tou oblastí je marketing a maloobchodní trh. Jelikož se poslední rok živím výhradně marketingem a PR, dělám SEO optimalizace webů a ve volných chvílích louskám týdeník Marketing, Sales & Media, zajímalo mě, jak vypadá nově otevřené nákupní galerie Šantovka. Projekt, který svými vysokými ambicemi jde proti současnému trendu odklonu od budování dalších míst, kde pod jednou střechou naleznete vše od posilovny až po prodejnu s mořskými potvorami, mě zaujal nejen svým rozsahem, ale též urbanistickým a společenským dopadem na městské centrum.

Tolik k úvodu do problematiky a nyní již k vtipným a bystrým poznámkám pražského chlapce, který se po čase opět objevil na Moravě.

Am I your National Anthem?

Tak tohle vintage video mě před hodinou naprosto dokonale rozložilo :D Svou láskou k Laně Del Rey se netajím. Po objevení tohoto klenotu však dosáhla má láska k ní rozměrů vesmíru! A jak víte, ten je nekonečný. Co na tomto prapůvodním videoklipu k songu National Anthem z vlastní homemade produkce zpěvačky tak zbožňuju?

#1 Už delší dobu si všímám, že kluci používající Twitter šílí z holek, které špulí rety a poprsí pro své profilové fotky na Facebooku. Nevím, zda je to tím, že jsou faceoobové holky skutečně tak strašné (Facebook totiž již nějaký ten pátek nevedu), nebo jsou twitterovští kluci tak silně alternativní, že se proti nim musí již z principu vymezovat (to je dost možné - používám Twitter a jsem alternativní), nicméně tento trend nelze přehlédnout. A LDR se v klipu vystavuje přesně jako naivní děvčátko na sociální síti - nakrucuje se ve svých krátkých šatečkách, ukazuje útlé nožky a celkově se snaží vyvolat dojem lolitky, která jen čeká, až se jí ozve nějaký zámožný daddy, v horším případě hvězda místního fotbalového dorosteneckého mužstva.

#2 LDR zde má její často diskutované rty snad ještě větší než ve své slavné prvotině Video Games, a to už je co říct!

#3 Její taneční pohyby dostávají jejímu výroku, že: „Pokud bych měla předvést, jak tančím v klubech, mohli by mě za to zavřít.“ Ručička barometru svůdnosti nyní kmitá v rudém poli -.-

S tím, jak jsem poslední týden zaznamenal příchod krize související s odchodem léta, mě právě toto video ujistilo, že i studený srpnový večer může být extrémně „hot“!

L'état, c'est moi

Každý muslim by měl alespoň jednou za život vykonat cestu do Mekky. Každý demokraticky smýšlející člověk by měl alespoň jednou za volební období navštívit zasedání Poslanecké sněmovny. 

Druhá věta je výsledkem mé dnešní zkušenosti, kdy jsem v 8:45 dorazil (shodou okolností zároveň s Marií Benešovou) do Sněmovní 4 a budovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR následně opustil až v 18:30 (na schodech jsem přitom hodil zlostný pohled na Josefa Dobeše, s nímž mám ještě nevyřízené účty ohledně státní maturity).

Včera mě něco osvítilo a řekl jsem si: ve dnech, které se zapisují do historie této země, obvykle sedíš doma u ČT24, napjatě sleduješ veškeré zprávy o aktuálním vývoji a šílíš z Davida Borka. Je na čase využít své zákonné možnosti a zúčastnit se zasedání dolní komory Parlamentu osobně.

Vstal jsem překvapivě brzy (krátce po šesté), provedl důkladnou úpravu zevnějšku, koupil si Hospodářské noviny a vyrazil na Malostranské náměstí. Přítomnost policie a přenosových vozů mi dávala tušit, že přijít na zasedání o hodinu dříve se skutečně vyplatí. A z tohoto tušení se následně stal holý fakt.

Z galerie pro hosty (dveře číslo 211) jsou totiž pro veřejnost vyhrazeny pouze dvě nejvyšší řady, v součtu tedy 32 míst z celkových 48. Zbytek je rezervován pro členy diplomatických sborů, pracovníky ministerstev a další státní činitele a jejich týmy (při projevu prezidenta na galerii dorazila mimo jiné jeho tisková mluvčí Hana Burianová). U takto ostře sledovaných zasedání pak počet "zástupců lidu" převyšuje počet dostupných míst. Proto se tým recepce s policií řídí zásadou: kdo dřív přijde, ten dřív mele. Do galerie se tedy dostanou ti, kteří si vystáli frontu. Já měl štěstí. Dorazil jsem jako šestý.

Zasedání může veřejnost sledovat až od okamžiku, kdy je zahájeno. Čekal jsem proto do 10:00 na svou červenou visačku s nápisem "GALERIE 532", která opravňuje ke vstupu na zasedání výměnou za pár osobních údajů z občanského průkazu. Následně vás přinutí si vše odložit v šatně. Čtivo, vodu, jídlo, poznámkové bloky... prostě všechno. Do druhého patra, kde se nachází vstup do galerie, si můžete vzít jen peněženku, jeden list papíru (druhý mi zabavili) a propisku. Je též povoleno vzít si mobil, ale oficiálně ho nesmíte po celou dobu použít (já toto nařízení příliš nerespektovat a vesele tweetoval zprávy ze zasedání, jelikož jsem zastáncem občanské žurnalistiky a v celé sněmovně je navíc volně přístupná wi-fi o:)

Nalitý vodovodou ze své lahve a politý parfémem jsem se vzdal své elegantní černé tašky, která trumfla všechny přítomné kufříky a dossier poslanců. Své tři švestky jsem pak vložil do košíku, prošel detektorem kovů a nechal se osahat ochrankou. Protože mi kvůli vystouplému hrudníku odstávala košile, musel jsem ukázat i své vypracované břišní svalstvo. Pak už následoval svižný výstup do druhého patra.

Avšak jaké bylo mé překvapení, když mi policie před dveřmi galerie sdělila, že předsedkyně Miroslava Němcová právě vyhlásila 15 minutovou přestávku, přičemž během přestávek není dovoleno návštěvníkům zákonodárný sbor sledovat, a já tak musím společně s ostatními čekat před dveřmi. I když bylo na chodbě, kde mj. sídlí mandátový a imunitní výbor a kde má kancelář též Jiří Pospíšil, strašné dusno, bylo nám dovoleno zchladit svá hrdla tamější barelovou vodou. Skutečně vítaná vzpruha.

Po 15 minutách se dveře galerie otevřely a mě oslnila záře zlatých dekorů na zdech odrážejících světlo ze tří velkých zlatých lustrů. Nebudu vám popisovat, jak jsem následně devět hodin analyzoval výstupy jednotlivých poslanců, kdo mě zaujal a kdo ne. Jednak by to bylo na dlouhé vyprávění, ale hlavně vím, že by bylo neobratné vnucovat vám svůj politický názor.

Miloš Zeman při projevu v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
7. srpna 2013 při hlasování o důvěře Rusnokově vládě

Klíčový je však pro mě tento výstup: co v televizi vypadá jako nekonečné tlachání o ničem a mnohdy definice absolutního šílenství, dává ve skutečnosti daleko větší smysl. Sál je poměrně malý, poslance potkáváte na schodištích a u vstupu do budovy a najednou máte pocit, že jste součástí toho údajně "od normálních lidí odtrženého světa" a můžete skutečně něco změnit.

Ano, tento pocit zčásti ubíjí fakt, že zatímco vy sedíte jak slepice v posledních dvou řadách, přední dvě řady pro VIP jsou prázdné, a přesto je nesmíte obsadit. Taky vám zrovna nepomůže pohled na novináře na protějším balkoně, kteří mohou mít vodu, notebooky, telefony a jsou hlídání jedním policistou, zatímco vy se nesmíte ani pohnout a jste pod dohledem policistů pěti. A když se vám chce na toaletu, tak vás jeden z těch drsných týpků musí odvést až k jejím dveřím a zase nazpět. Ale i tak nakonec vítězí pocit, že ta politika je přece jenom o skutečných živých lidech, nikoli mytologických postavičkách z titulních stran novin.

Každý muslim by měl alespoň jednou za život vykonat cestu do Mekky. Každý Čech by měl alespoň jednou za volební období navštívit zasedání Poslanecké sněmovny. Pak by totiž měl oprávněný nárok spílat na činnost Sněmovny. Ale vězte, že by to nebylo kvůli klimbajícímu Knížeti či vtipkujícímu Lubomíru Zaorálkovi. Trápily by vás jiné, daleko závaznější věci, které vám David Borek ani Daniel Takáč nikdy nezprostředkují.

Jdou mi po krku

Před necelými dvěma týdny jsem po delší době opět navštívil svou dermatoložku. Je mou odhodlanou spolubojovnicí ve válce proti všem nedokonalostem mého milého obličeje, který je, bohužel, zatížen genetickým břemenem naší rodiny - problematickou pletí.

Už je to asi tři měsíce, co jsem skončil se svou druhou ozdravnou kúrou Roaccutanem. A proto jsme hodnotili, jak se má pleť vypořádává s absencí své pravidelné dávky isotretinoinu. Výsledný verdikt poroty odborníků: výsledky jsou trvalé a uspokojivé, nicméně ne perfektní.

Problematickou partií totiž i nadále zůstával krk, na němž se pokožka kvůli holení nemohla zcela zahojit. Jak jsem ale řekl, podplukovník Míková neztrácí hlavu ani v těch nejkomplikovanějších situacích, a proto mi doporučila, abych po holení začal místo dosavadního hydratačního krému používat speciální emulzi Cicalfate emulsion répatrice POST-ACTE od Avène.

Standardně je tento produkt určen pro pleť po kosmetických (peelingy, lasery) a drobných chirurgických zákrocích. Proto byla jeho volba sázkou do loterie - zabere i na můj problém? Pro jeho volbu hrál fakt, že mám od stejné značky již skvělý denní hydratační krém Hydrance OPTIMALE s ochranným UV faktorem (bez této vychytávky bych asi léčbu Roaccutanem vážně nepřežil) a termální vodu ve spreji (skvělý parťák do těchto horkých letních dnů).

Má očekávání proto byla vysoká. A francouzská kosmetická společnost opět dostála své pozici leadera mezi beaty produkty. Právě dnes ráno jsem si totiž uvědomil, že můj krk po třech aplikacích již nepřipomíná zarudlé oraniště, nýbrž je hladký a téměř bez jakýchkoli stop po holení.

Pokud tedy i vy bojujete s podrážděnou pletí po holení, můžu vám s naprosto čistým svědomím Cicalfate emulsion doporučit. Díky vodě z Avène a sloučeninám mědi a zinku zabraňuje množení bakterií a účinně zklidňuje pleť. Jeho lehká textura neucpává póry a zanechá váš krk krásně gumově hladký, takže si ho budete chtít pořád hladit :D

Doporučená cena za 40 ml balení je 299 Kč, což považuju za skvělou cenu vzhledem k jeho účinnosti a faktu, že vám (i při každodenním holení) vydrží až půl roku.

---

† podplukovník Míková                               MUDr. Jana Míková

† Avène Cicalfate emulsion réparatrice POST-ACTE (40 ml, 299 Kč)
† Avène Hydrance OPTIMALE crème hydratante UV riche (40 ml, 539 Kč)
† Avène Eau Thermale (300 ml, 329 Kč)

Zara Time

Vzhledem k tomu, že jsem se konečně dočkat pověstných hot summer nights mid July, trávím teď většinu nocí na břehu Vltavy. Naposledy to bylo předevčírem s mým spolubydlícím, lahví vína a krabičkou marlborek gold, již jsem z větší části zlikvidoval sám (odtud inspirace pro mou případnou novou přezdívku - popelníček).

Nicméně mým cílem není, abyste vy, mí obdivovatelé, hromadně vytáhli k vodě, kouřili jako tovární komíny na Ostravsku a strefovali se nedopalky do pokojně se pohupujících kachniček na hladině vodních toků a ploch. Ba právě naopak! Jde mi o vaše zdraví.

Zrádnost těchto teplých nocí totiž tkví v tom, že kolem druhé třetí ráno vám pravděpodobně začne být strašná zima (pokud s sebou do terénu nevezmete více lahvinek). První řešení je nasnadě - jít se potulovat s někým, kdo vás zahřeje. Avšak tato rada by všem forever alone jedincům mohla způsobit ztrátu i těch posledních pár vlásků na hlavě, které si ještě ze zoufalství nevytrhli.

Proto je tu rada číslo dvě: běžte do Zary! Tam už měsíc probíhá letní výprodej, který končí již za týden, tedy 28. července. V jejich nabídce naleznete hromadu extrémně obrovských a nevkusných věcí, které se jim za poslední půlrok nepodařilo prodat. Také natrefíte na boty tak extrémních velikostí, že byste na nich pravděpodobně byli schopni sjet všechny pražské peřeje.

Poté zcela nečekaně stanete před stojanem se šálami a šátky a garantuji vám, že veškeré vaše tužby dojdou svého naplnění! Šály, nad kterými jste exaltovaně a extaticky jásali po celý půlrok, jsou najednou až o 75 % levnější! Takže za tu úžasnou šálku, kterou si lehce sbalíte do batohu a ve dvě ráno přehodíte přes svá prokřehlá ramena, už nezaplatíte původních 799 Kč, ani 399 Kč, ba ani 299 Kč, nýbrž lidových 199 Kč! Myslím, že ani Horst Fuchs by vám neudělal tak dobrou cenu -.-

Šálu navíc nevyužijete jen na pražské náplavce. Stejně tak dobře poslouží v kině, kde se vás pravidelně pokouší zmrazit tamější klimatizace, případně ji budete moct půjčit své přítelkyni, když budete na pláži a ona nebude chtít jít koupit pivo do bufetu "jen v bikinách" (pokud jste forever alone, dosaďte si místo přítelkyně sestru. Že jste navíc k tomu jedináček? Pak lze doufat, že šálu docení vaše matka, u níž pravděpodobně stále bydlíte).

Shrnuto a podtrženo - pánové, je čas vytunit svůj letní outfit stylovým šálem z produkce španělského módního gigantu! Můžete mi věřit, že koupě nebudete litovat, jelikož palestina, která vám leží na dně šatníku, je skutečně již nějaký ten pátek těžce out a vy přece kolem sebe chcete šířit ten pravý swag -.-